Najdete mne
úterý, 07 listopad 2017 19:32

Co jsme získaly na fotokurzu

Napsal(a) 
Při nedávné cestě vlakem jsem rekapitulovala poslední běh fotokurzu a říkala jsem si, že těch 8 lekcí bylo velmi plodných. Mám radost, že vidím pokrok a že to mnohé z účastnic chytlo natolik, že získaly třeba nové objektivy, někdo zakoupil program na úpravu fotek. Co ale je ze všeho nejdůležitější je vztah, který jsme navázaly a já cítím, že s mnohými velmi pěkný a snad i iniciační...pro obě strany. Musím říci, že na takové úrovni to ještě nebylo. Dostaly jsme se daleko a ve finále i konečně k mému oblíbenému tématu - jak pokračovat v tvoření, jak překonávat bod obratu do protisměru, jak zjistit, co mě limituje při tvoření, třeba lenost:)))že?, výmluvy na děti atp.

Co už tedy umíme?
Víme z čeho se skládá fotoaparát
Jak velký máme snímač, jaký cropp faktor a co to je? A proč to musím vědět?
Jaký máme objektiv? Rozdíl mezi pevným a zoomem, co je nejnižší clonové číslo? A proč to potřebuji vědět?
Jak fotit v horších světelných podmínkách?
Naučily jsme se používat hloubku ostrosti, poznat kdy jakou použít.
Začaly jsme používat čas - švenkování, zmrzlý pohyb a zkusily si mlbu světlem.
Pochopily jsme magický trojúhelník - ISO, clona a čas.
Zjistily jsme, jaké používat maximální ISO, aby nebyl vidět šum a jak popřípadě odšumit.
Získaly jsme tabulku, kde se dozvíme, jak velká bude hloubka ostrosti při právě používaném objektivu a vzdálenosti od objektu focení.
Umíme ovládat každý na svém foťáku rychlomenu a víme, jak funguje WB. 
Naučily jsme se ostřit a zjistily jsme, že exisují různé způsoby nastavení ostření, že existuje kontinuální snímání.  
Vyzkoušely jsme techniky low-key, high-key a víme jak měřit expozici. Kdy použít bodové, kdy poměrové a navíc kdy podexponovat nebo přeexponovat snímek.
Zároveň jsme se dozvěděly, jak upravovat snímky, jak ořezávat, jak místně upravovat i v editorech zdarma.
A hlavně který snímek je ten "dobrý", jak funguje kompozice, co je tvrdé a měkké světlo, proč a nebo jak používat blesk, jak vyčistit záběr, sladit barvy - jak fungují komplementární barvy, jak udělat 3 fotky tak, aby něco říkaly, aby forma byla v rovnováze s obsahem a jak hledat své téma.
Třešničkou na dortu byly různé tipy na focení dětí  - například jak s nimi komunikovat nebo inspirace od jiných převážně fotografek...
Uf!!!
Výstava bude, termín, který mi teď dali byl moc krátký, tak jsem se domluvila na alespoň měsíc - pravděpodobně v březnu...dám vědět!
A čekám na fotky - aby byla nějáká motivace a návaznost na FB Atelier Líšeň (tajná skupina), kde si je budeme připomínkovat. 

Moc vám děkuji za zpětnou vazbu: tady něco z vašich emailů
Dřív jsem fotila na auto režimy, kde jsem maximálně ubrala sílu interního blesku, který jsem používala hojně, jako „výplň“ obličeje vždycky, když bylo málo světla. Teď to umím řešit jinak a lépe (tj. věrněji) odrazit realitu. Jsem také schopná si sama řídit hloubku ostrosti a expoziční čas podle toho, co se rozhodnu fotit, odhadnout zhruba potřebné ISO... (Jupí!) Na druhou stranu ale musím přiznat, že v těch auto režimech jsem měla víc prostoru soustředit se na kompozici, což teď vůbec nestíhám a pak mě mrzí ty uříznuté špičky apod. A ostření taky zatím není stoprocentní (ale je to můj oblíbený moment, to namáčknutí spouště... teď mi dochází, že když v tom momentě a bezprostředně poté, než domáčknu, zažiju jakoby zpomalení času, vyjde ta fotka ostře)
Co považuju za zásadní – že teď chápu souvislosti, víceméně vím, co mám udělat, když chci, aby fotka vypadala tak a tak, i když je pravdou, že mi to pořád dost trvá – než si to srovnám v hlavě, pak to nastavím, vyzkouším, upravím... – což je na jednu stranu frustrující, protože mi dost momentů uteče, ale to potěšení, když se nakonec (někdy) povede něco „přijatelného“, je pak nesrovnatelně vyšší než dřív.
Vidím podstatně víc chyb než dřív! (Ale pořád mi jich dost uniká anebo řeším něco, co zas takový problém není... takže by bylo fajn dál fotky nějak sdílet a vzájemně si dávat zpětnou vazbu...)
Sebevědomí – ovládnutí technického ná(stroje); obecně už si s tou zrcadlovkou venku nepřijdu tak trapně, jak slon v porcelánu
A myslím, že se obecně změnilo i moje vidění světa kolem sebe, víc si všímám světla, barev a dění kolem...
Co se mi na kurzu líbilo a co se mi nelíbilo?
Způsob podání se mi líbil dost. Opravdu je rozdíl o něčem číst a slyšet to v reálu a HNED to zkoušet. Po první (!) lekci jsem okamžitě úplně bezbolestně odstřihla ty auto režimy a interní blesk.
A oceňuju moc taky ten přesah – že nejde (nemusí jít) jen o to udělat pěknou, líbivou, formálně uspokojivou fotku, ale že vlastně mnohem větší výzva (i dobrodružství...) je obsah, co není banální, a cesty jeho hledání.
Motivace v podobě domácích úkolů (určité typy osobnosti holt potřebují trochu popostrčit zvenku, aby začali konečně sami dělat to, o čem předtím akorát četli a četli a četli... To zautomatizování ovládání totiž vyžaduje hodně zápalu a pořízení spousty fotek – tedy alespoň v mém případě tomu tak bylo/je...).
Jsem nadšená, co všechno se dá dokázat JEN A POUZE s foťákem, bez dalšího vybavení – světel, stativu, studia... Třeba by mě nenapadlo, jak jednoduché je malování světlem, nebo že o low-key a high-key portréty se dá pokoušet i jen tak. Tohle je možná detail, ale podstatný, protože řada webů a návodů je motivovaná tím prodat lidem další a další vybavení, a tak mi přijde, že se pak ze všeho dělá zbytečně velká věda.
A v neposlední řadě moc oceňuju to hlídání, to je paráda, navíc s takovou milou paní a volností pro děti.
atd.
nebo Táááák poslední a co dál...co bez kurzu a bez tebe "za zády"? :-) doufám že budu dál fotit...a doufám, že se brzy zase uvidíme...nechci aby to středou skončilo:-) 
Ani já ne...děkuji!!!!!!!!!!!A já brzo zase vymyslím nějáký výlet.....s focením....samozřejmě......navrhuji leden!!