Najdete mne
Fotoateliér Eva Melo - Blog
Eva Melo

Eva Melo


úterý, 20 září 2016 19:31

Selfie nebo autoportrét

Blíží se kurz fotografie, který jsem otevřela dopoledne  - ve středu od 9.30 -11.00 hodin u nás doma - v odděleném atelieru - v Atelieru Líšeň. Zahájíme jak jinak než autoportrétem, abychom se všichni poznaly.
Hledala jsem odbornou stať, pojednávající o rozdílech mezi selfie a autoportrétem. Našla jsem:toto.
Ale to ještě přesně není ono. Tak něják tuším, že selfie nastoupila s rozšířením FB a že je tak trochu povrchní. Je o našem strachu z toho, že už nebudeme, že neexistujeme - možná je spojená i se strachem ze smrti - někde jsem četla, proč tolik Asiaté fotografují. Je to prý proto, že je jich strašně moc, žijí v přeplněných městech a mají prý panickou hrůzu z toho, že jsou nikdo - že neexistují.  To zastavení času - navíc tedy i s mým portrétem - vystilizovaným do toho, že jsem krásná - jasně, ty hnusný mažu - alespoň na chvíli se dotknout nesmrtelnosti. Je to někde zaznamenáno. Byla jsem tam. Skutečně.....
A pak to ještě postnu (dám na FB). A kamarádi mi k tomu něco řeknou - pozitivního...žiju sakra.........
No a ten autoportrét by měl zachytit něco z mé duše, měl by mít více rovin. Vypovídat i o tom, kdo jsem..nebo kdo bych chtěla být?:)) To je podle toho, jak moc jsem pravdivá a jak moc chci být pravdivá před světem.
Skvělí tvůrci - animátoři - Bárta, Švankmajer, Koutský natočili o sobě autopotrét takto

A to už něco vypovídá...



středa, 15 červen 2016 12:05

Dokument České televize Česká fotka

Celý cyklus je k vidění zde. A je to bezva. Zrovna v tomto díle se říká: "Proč se vyčerpávat zběsilým lovem, když lze tiše a bez hnutí čekat s otevřenou tlamou, než do ní vpluje nádherná kořist. (Xao Su Ling)".
Venku prší. Je dobré se zahledět. Nechat zrak rozostřený a jen tak civět. Koukat se do blba. Čas se zpomalí a dech se prohloubí. A když se hlava už už vyčistí tak, že mysl začne přihazovat nesmyslné výkřiky typu: " měl bys jít s košem..", "co to zase děláš?, víš kolik máš práce?", začne se vše rozestupovat a můžeme NĚCO uvidět....
Ale chce to trpělivost, překonat strach z toho, že nic nebude...a tak....
Nedávno jsem si ve vlaku, když jsem zase tak civěla a malej roční Franta spal..uf....říkala, že existují různé stupně dívání se....Je koukání, to je takovýto blbý....co hodnotí ale je to občas taky dobrý, pak dívání, všimnutí si no a pak ten úžas....co už o něm mnozí psali a dozajista i zažili. Vladimír Kokolia jej popsal dost podrobně 

Od září 2016 poběží kurz fotografie pro maminky na mateřské dovolené.
Lekce bude trvat 1,5 až 2 hodiny v dopoledních hodinách. Přesný čas ještě není stanoven.
Hlídání dětí bude zajištěno v přilehlé herně nebo na zahradě - za pěkného počasí...

Kurz bude probíhat na Klajdovské 49, Brno - Líšeň

Přihlášky na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Jak bude kurz probíhat?
Jednotlivé technické zdatnosti obsluhy fotoaparátu (jak funguje clona, ostření, co je to expoziční čas, jak nastavit barevnost, jak upravit fotografie...) budeme probírat v jednotlivých lekcích, které zároveň budou mít určité téma.
BANALITA (hloubka ostrosti)
KONTEMPLACE (jak fotografovat krajinu)
SVĚTLO (jak funguje světlo na předmětech, jak fotografovat za šera, co je expoziční čas)...atd

Jde o celkem 10 lekcí - celková cena je tedy 1.400,-Kč (100,-Kč sleva při zaplacení celého kurzu).
Jednotlivé lekce lze navštívit také - přesný rozpis bude zveřejněn v srpnu.
Součástí kurzu budou "samostatná pozorování a fotografování k jednotlivým lekcím", které budeme společně sdílet na jednotlivých setkáních.

středa, 02 březen 2016 08:42

Focení dětí

Tak jsem fotila děti. Myslím si, že je to jedna z největších výzev pro fotografa, naplnit předurčenost fotografie být teď a tady. Samozřejmě můžu děti štelovat do různých pozic, dělat šaška a volat: "Pozor, vyletí ptáček!!!" Ale to není ono...dle písničky Uhlíře a Svěráka - Edu vzali k fotografovi...jsem se rozhodla, že nic takového dělat nebudu. V té písničce se zpívá, že to dopadlo špatně a že nakonec Eda dupnul vztekle fotografovi na nohu. Tak to nééééé.....Také jsem si řekla, že nebudu dělat žádné velké retuše ve smyslu dosělávat úsměvy a přeřezávat hlavy z fotek dobrých skládat ještě ty lepší....
Prostě v tom celém se naplňuje to, co nás ve škole učili...k dobré fotografii se musí člověk prochodit, ale ne ve smyslu ujít kilometry, spíše si počkat...Prostě být tam, s dětmi si vykládat nebo jen tak pozorovat, co zrovna dělají. Že zrovna ukazují mech nebo vyplazují jazyk se žvýkačkou nebo sedí na lince a jí buchtu...a být připraven...výsledek je zde

neděle, 24 květen 2015 08:46

Spolumatky

Spolumatky
ženy na rodičovské „dovolené“
Autorku inspirovala k natočení dokumentu její vlastní zkušenost s mateřskou a posléze „rodičovskou“ dovolenou, na které je necelých 5 let. Zhruba za týden po odvysílání tohoto dokumentu by měla porodit své 3.dítě.
Jde o dobu velmi intenzivní, což může určitě potvrdit každá matka, která se v současnosti nachází v této fázi či každá, která si ještě dokáže na toto období vzpomenout pravdivě.
První dítě autorka porodila v 35 letech. Do té doby si nepřipadala dost zralá na to dítě mít a bohužel zjistila, že i teď, kdy je starší, nedělá vše v oblasti výchovy tak, jak by si představovala. Soucítění s jinými ženami ji však pomáhá odpouštět si například ne vždy úplně láskyplné jednání s dětmi způsobené únavou a jistými nevyřešenými problémy z jejího vlastního dětství.
Mnoho frustrace autorce a jejím spolumatkám způsobují různé „návody“, jak by se měly děti vychovávat - typu Naomi Aldort, Nevýchova a.p.
Autorka vystudovala VŠUP obor fotografie a v současné době dopisuje disertační práci na DAMU – obor Autorská tvorba a pedagogika. Minulý rok vedla spolu s Annou Saavedrou – dramaturgyní Hadivadla kurz Kreativního psaní a fotografie pro ženy na mateřské dovolené, z kterého jsou i některé pasáže v dokumentu.

Každý člověk je domem, v němž bydlí mnoho obrazů a snů. A právě mateřství od prvních měsíců těhotenství přes první roky intenzivního spoluživota s naším dítětem je jedinečnou dobou plnou velkých změn v našem nitru. Prostřednictvím různých uměleckých metod (fotografie, tvůrčí psaní, vyprávění příběhů, improvizace) jsme zkoušely zaznamenat tuto jedinečnou zkušenost, vlastní pocity, zážitky a sdílet je s ostatními maminkami.

Tento dokument má za cíl navodit podobné „spolusdílení“ s posluchači, unavené matky podpořit, že v tom nejsou samy..a snad i pobavit.
V dokumentu hovoří tři účastnice kurzu - Julie - matka čtyř dětí - z toho dvě děti v domácím vzdělávání na 1.stupni. Záliby: tanec, jóga, pobyt v přírodě, cestování, pozorování kreativity a vitality dětí a podpora jejich svobodného rozvoje, vzděláním fyzioterapeutka.
Gabriela – matka dvou dětí - Gabra (vždycky se těšila, že až bude stará, lidé ji budou říkat Gabro) vystudovaná inženýrka, baví ji všechno a nechce nikdy skočit padákem.
a Petra – matka dvou dětí. Po rodičovské dovolené nově zaměstnaná v nakladatelství.
Ukázka prací z kurzu:
Můj porodní příběh (autorka Tereza Kutínová)
Od maminky jsem věděla, že TO bolí a že pak už zůstanu tlustá… Kamarádka mi poradila, že TY PRAVÉ stahy poznám snadno - když si dám velkého panáka, tak nepřestanou… Z porodního kurzu jsem si zapamatovala, že při TOM hlavně musím dýchat a při tlačení zavřít oči… Teta (sestřička v porodnici) kriticky zhodnotila moji úzkou pánev a konstatovala, že zrzky hodně krvácejí… A jak TO dopadlo ve skutečnosti?
Čtyři těhotenství, tři velké panáky, tři cesty do porodnice, dýchám, dýchám, dýchám a pak už jen valím oči. Úzkou pánev si děti pohlídaly a narodily se raději trošku dřív. Úžasný zázrak třikrát jinak a já vždycky byla u toho. Třikrát mi na břiše ležel teplý vlhký uzlíček s vykulenýma očima. Můj drahý muž byl u toho se mnou, takže jsme ten vzácný okamžik mohli prožívat spolu.
První porod byl ve znamení noci. Noční liduprázdné Brno, příjemný chlad letní noci, intimní atmosféra, jen svíčky jsme neměli. Pomohla gravitace - chtělo se mi chodit a poskakovat. Muž si nevzal nic na čtení.
Druhé děťátko se nám narodilo k obědu. Uprostřed cesty ven se rozhodlo stávkovat (tvrdohlavost mu zůstala doteď). Pomohl epidurál – díky tomu jsem porod absolvovala s úsměvem na rtech. Muž přečetl několik časopisů Letectví a kosmonautika.
Potřetí jsem rodila jednoho vlahého letního večera, vůně léta, živý koncert z nedaleké kavárny. Nebylo potřeba žádné pomoci, ale krupicová kaše chutnala jak nikdy před tím. Muž se s časopisy vláčel zbytečně – nestihl je vytáhnout.
Nepříjemné vzpomínky zmizely… Nebo žádné nebyly? To si každý musí zjistit sám. A tím končí můj porodní příběh. A nebo ne?
Rozhovor Spolumatky ke stažení













úterý, 28 duben 2015 11:01

Prášilová Bára

Kam chodí na nápady, jak se fotí móda, zda ji stresuje při focení hodně lidí okolo (vizážista, produkční někdy art director, či šéfredaktor, asistenti, stylistka s asistenty, kadeřnice, modelky..někdy až 12 lidí) nebo proč začala fotit.......
Bára Prášilová v roce 2014 získala cenu Hasselblad za sérii dívek – modelek na střeše, které fotila pro pro Hanku Zárubovou - kolekci její módy.
Poté vznikla pro publikaci Haselblad masters série Evolve, kde velkou roli hrají copy z vlasů v různých úlohách. 
"Díky fotografování se snažím pochopit, lidské vztahy a souvislosti. Pomocí neviditelných vláken, jsme buď svázáni nebo někoho svazujeme.
Bára Prášilová - rozhovor ke stažení




sobota, 14 březen 2015 13:27

Lhotáková Andrea

S Andreou Thiel Lhotákovou o fotografování jídla a archiektury a o jejím volném cyklu Monumenty.

Fotografie vytvořily - Anna Saavedra, Veronika Hradová, Tereza Kutínová, Petra Steinerová, Hana Uřídilová, Alena Stejskalová, Petra Maria Kryštof, Kateřina Nováková, Julie Jelínková, Gabriela Karásková, Kateřina Konvalinová, Eva Grunwaldová a já. Ukázka fotografií dále..

sobota, 21 únor 2015 09:36

Výstava Žena Mozaika

Výstava v Dělňáku v Líšni - MDŽ2015
MATKY-DCERY-ZRCADLA-DIALOGY