Foto nahoře je od Terezy Kabůrkové. Poznala jsem se s ní při zvětšování velkých černobílých fotek, které jsem vystavovala v Galerii U Sudka. Živí se totiž jako printérka. To je člověk, který si ráchá ruce v chemikáliích za velké fotografy – třeba Ivana Pinkavu nebo Pavla Baňku. Mimochodem také mistry zátiší a focení „věcí“. Krásu ve věcech spatřovali lidé odjakživa. Fotografové vyšli z malířství a v celých dějinách fotografie se stále k němu vztahují. Buď napodobováním či popíráním jeho principů. Celý jeden směr fotografie, který se nazývá Nová věcnost se na předměty díval novým pohledem. Určitě si dovedete představit list zelí coby šaty, papriku coby podivnou sochu (Edward Weston). Límečky košil jako hory (Eugen Wiškovský). Buď vás tedy mohou předměty inspirovat k rozvíjení vaší fantazie, snění si o dálkách v podobě suvenýrů z dalekých cest nebo jednoduše obdivujete krásu předmětů, tak jak to uměl třeba Jan Sudek nebo Jan Svoboda, který spatřoval krásu v  obyčejných věcech – stolu, police. Jemu k tomu stačily pouze odstíny šedé.

A proto další téma, které budeme fotit v novém foto cyklu 21 dnů sobě – bude o všimnutí si  krásného nebo jakkoliv k vám „promlouvajícího“ předmětu. Máte na to pouze jeden den a je na vás v jakém ho vyfotíte světle, z jakého úhlu pohledu tak, abychom jej poznali hned nebo až na „druhý pohled“.