To, že pojedeme trajektem bylo dané od začátku. Nejsem příznivec dlouhých přesunů a navíc mohu řídit jen já, takže využijeme zkušenost z cesty trajektem na Sicílii a pojedeme stejně tak i do Maroka. Cesta trajektem trvá celkem 51 hodin, v tom je započtená i zastávka v Barceloně. Lístky na trajekt jsem koupil s předstihem už v lednu, tentokráte jsem vzal kajuty, přece jen 2 noci se mi už spát na, sice koberci, ale na podlaze, spát nechtělo.

Lístky máme, tak ještě připravit auto a uvolnit děti ze školy. Vypsat a odevzdat žádost o uvolnění z vyučování se zdá jednoduché, ale nebylo to úplně tak. Každé dítě dostalo papír s vyplněnou žádostí a jedinným úkolem bylo jii doručit třídní učitelce. Jediný, kdo to zvládl byl Franta. Rózka si asi po 2 týdnech řekla o novou žádost a tu pak opravdu odevzdala. Emčami pořád tvrdila, že ji odevzdá zítra a zítra, ale pak, o týden později než Rózka, přišla s tím, že ji taky nemá a potřebuje novou. No comment.

Po loňské výpravě jsem měl za to, že auto je už ve finálním stavu, takže příprava nezabere moc času. Jenže jsem přesto rozjel tolik úprav, že jsem to málem nestihnul. Úpravy vznikly na základě offroad tréninku v Milovicích (podzim 2024) a předchozích cest … a nebylo jich zas tak málo. Nové háky nosiičů kol, držáky předních měchů, střešní příčníky-nosiče, zadní zvedací nárazník (aby se zvětšil zadní úhel), dodatečné světlo-LED ramky (abych mohl lépe hledat místo na kempování), zvětšení rozsahu pružin uchycení rámu (abychom mohli ještě do většího terénu), montáž Starlinku na střechu, stínění oken kabiny (abychom s Frantou mli také tmu) a dalších X drobností, které mi ale zabraly vždy minimálně dvojnásobek času, než jsem si vždy naplánoval. Nakonec jsem poslední věc dokončoval až v den odjezdu.