Původní idea byla jet v červnu na měsíc do Maroka. Vzniklo to na základě naší cesty z roku 2023, kdy jsem se ve Francii bavil s několika lidmi, kteří do Maroka obytňákem jezdí a vyprávěli o něm velmi nadšeně (pro Francouze je to populární destinace, jedna z úředních řečí je tam francouzština…takže jsou skoro jako doma). Dokonce jsem se začal připravovat na jízdu v písku, vyrobil si vyhrabávací čelisti na kola, studoval různé doporučené trasy… Už jsem skoro kupoval lístek na trajekt, ale pak jsem si s jedním těch nadšených propagátorů Maroka telefonoval a on mi důrazně nedoporučil jet tam v červnu a to především kvůli dětem. Cestování s dětmi je od zmrzliny ke zmrzlině a od koupání ke koupání. Navíc vezeme kola, takže jsem chtěl i hodně jezdit na kole, což je, jak jsem se posléze dozvěděl, v červnu už sci-fi. Vedro je už takové, že po 10h už je nutné být buď ve stínu nebo u vody, rozhodně ne jezdit na kole.

Takže Maroko posouváme na příští rok do března 🙂 a hledáme alternativu. Děti měly dva primární cíle. 1. aby nemusely už v červnu do školy (to jim splním) 2. sandboarding (to jim asi mimo Maroko nesplním). Nicméně prioritní byl cíl č.1, takže kam, kde jsme ještě nebyli a kde je dost pro středoevropana exotické, je tam hodně koupání, dá se jezdit na kole. Zkrátím to, jedeme na Sicílii. Respektive jedeme po vlastní ose do Janova a pak trajektem do Palerma.